Žiju! Ano, opravdu jsem to přežila i podruhé. A moje sladká dcera se na mě už začíná pomalu usmívat pokaždé, když se nakloním nad postýlku. Její starší brácha #babyKlimenko1 už překonal svoji žárlivost a přijal ji do smečky. Do toho všeho ještě táta kul pikle a hledal nový job… Tady je ve zkratce můj druhý porod.
Podezřelé kontrakce a poslední meditace
Když mi v úterý večer začaly kontrakce, myslela jsem si, že mám zase jen další poslíčky. Tentokrát to bylo ale podezřelé. První jsem dostala kolem 9 večer, tak jsem šla ještě v klídku do vany. Za chvíli už konečně uvidím svoji holčičku, myslela jsem si. To byl ještě poslední čas na meditaci… V 10 večer to stále neustávalo, takže jsem každých 20 minut prodýchala 10-sekundovou kontrakci a byl zase klid.
Před 11 chtěl jít můj muž konečně spát… Já jsem ale radši spát nešla. Místo toho jsem zavolala do nemocnice v Münsingenu, že zřejmě v nejbližších hodinách přijedeme. Během půl hodiny to celé nabylo obrátky. Cesta nám trvala nějakých 12 minut a za tu dobu jsem prošla snad 5 kontrakcemi. Na vrátnici jsme dorazili přesně o půlnoci z úterý na středu.
Tři, dva, jedna, rodím!
Hebamy na porodním oddělení jsou velmi příjemné. Sestra na noční službě nás srdečně přivítala a odvedla rovnou na porodní sál, kde mě také zkontrolovala… Otevřená na 8 cm! Měla co dělat, aby mi stihla píchnout kanylu a napustit vanu. Chtěla jsem totiž opět rodit do vody, jako u Kryštůfka. Mezitím už chodily stahy jako na běžícím páse a postupně začaly také tlačící kontrakce.
Ach, konečně jsem ve vaně! Přichází obrovská úleva díky teplé vodě. Pět, čtyři… Tak smíšené pocity jsem při prvním porodu vůbec nezažila. Myslela jsem, že se od bolesti obrátím naruby. Tři, dva… Já už nechci! Už ať to je pryč! Chci křičet! Tak křičím! Ještě jedna…
Pak nastal ten nádherný okamžik, kdy všechno ustalo. Stres, napětí i strach pominuly. A konečně jsem ji mohla vidět a držet v náručí. Miluji ji! A miluji i sebe…
Natalia se narodila 6.3.2019 v 0:49 v noci
Teď už vím, že přežiju všechno, problesklo mi hlavou. Už je to za mnou a já jen tak ležím a odpočívám ve vaně zatímco malou vzal Vítek, aby ji taky pochoval a přivítal. Voda z vany pomalu odtéká a hebama se mě ptá, jestli ji slyším. Přikyvuji a zavírají se mi oči. Tlak – 50/70. Následoval porod placenty a kontrola. Vše naprosto v pořádku, žádná poranění. Pusa od Vítka, gratulace od doktorky. Chce se mi spát.
Natálka mi usla v náručí, tak ještě chvíli odpočíváme. Když se začala znova hýbat, zkusila jsem jí dát prostor, aby si sama našla cestu k tomu, co potřebuje nejvíc… k prsu. Chtěla jsem se přesvědčit o tom, jak umějí být miminka silná a dostanou se samy pomocí přirozených reflexů na správné místo. Vedla si skvěle. Za pár minut se jí to podařilo.
Bonding a rozkojení proběhly skvěle
Už během těhotenství jsem měla hodně mleziva a občas jsem musela trochu promasírovat, takže šlo mlezivo také trochu ven. Výsledkem bylo to, že měla Natálka hned od začátku co pít a nemusela projevovat nespokojenost. Krásně spinkala a skoro vůbec neplakala. Samozřejmě toho miminka takto brzy mnoho nepotřebují, stačí bohatě pár mililitrů, ale i tak… Byla jsem šťastná, že můžu trochu odpočívat. Hned druhou noc mi naběhly prsa k prasknutí. Natálka už měla třetí den váhový příbytek o 30g, takže jsme mohli jet DOMŮ.
Ještě není po všem?
Když už si člověk myslí, že je to všechno za ním, tak dorazí ty hrozné poporodní stahy… Skoro každé kojení začalo být utrpením, jako u porodu. OMFG! Trvalo to asi 3 týdny než byla děloha zase na svém místě a stahy ustaly. Při druhém dítěti jsou prý horší než u prvního a s každým dalším dítětem nabývají na síle. Autch! Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Děloha pracuje a zavinuje se… a to je dobře!
Konec šestinedělí
Aktuálně jsem na konci šestinedělí a můj stav je skoro jako před těhotenstvím. Asi jen tři kilča nahoře a břicho docela obstojné. Zatím jsem ani moc necvičila, ale určitě se na cvičení postupně vrhnu a to kvůli inkontinenci, se kterou jsem trochu musela zabojovat už v těhotenství.
Táta mezitím vším ještě stihnul sehnat nový job. Letos jsme ještě s našimi dobrodružstvími neskončili! To už je ale jiný příběh…
Pokračování příště
Líbil se vám tento článek? Uložte si ho na Pinterest
